Právě jsem přišel z pražského registru vozidel a dokončil jsem pár dní trvající operaci nazvanou "pořízení nového auta" (teda alespoň pro mě nového). Chvílema to nebylo úplně snadné a několikrát mě zachránila ochotná úřednice nebo čekající ve frontě. Abyste nemuseli spoléhat na štěstí (a já příště nemusel lovit v paměti), zde je co si z toho pamatuju.

Krok 1 - Prohlídka a kontrola

Já jsem auto kupoval od známé, měl jsem dostatek času si jej prohlédnou, projet, zkonzultovat s někým jiným atd., solidní autobazar by podle toho, co jsem se doslechl, měl nabídnout to samé. Byl jsem upozorněn na následující krátký chechklist, pokud s sebou nemáte mechanika:

To, že naše jméno a rodné číslo či celá totožnost je řádek v databázi státního úřadu je už mnoha lidma přijímano jako skutečnost, stát (i komerční subjekty) toho s radostí také postupně využívají. Stačí si vzpomenout na slavné sčítání lidu 2011, rigidita trvalého pobytu, formáty DIČ pro OSVČ atd. Cítím nutnost evidence obyvatel, jinak by ani nešlo vykonávat státní správu, je ale radost, když se ve veřejném prostoru objeví akce typu Občan K. Člověk je především sám sebou, tím čím se cítí, jak se chce jmenovat a kde žít a stát dává okatě najevo, že si myslí přesný opak, pro něj je člověk tím, koho má uloženého ve svých spisech.

Pro koho a kde platí

ACTA není evropské nařízení, ale mezinárodní dohoda, které se kromě zemí Evropské unie účastní například Spojené státy, Kanada, Mexiko, Japonsko či Austrálie. V jistém smyslu jde o snahu vytvořit částečně jednotné právní prostředí v zemích, které se jí účastní. Nejvíce je slyšet o omezování svobody na internetu a boji proti šíření nelegálně získaného obsahu, další z účelů dohody je ale např. boj proti padělanému zboží. Na webu EP najdete přehled legislativního procesu.

V jakém je stavu

Většina zúčastněných zemí ji již podepsala v řijnu 2011. Evropská unie se pouze zúčastnila podepisování a přislíbila schválení v blízké budoucnosti. 26. ledna 22 členských zemí EU dohodu podepsalo (včetně ČR, např. Slovensko se prozatím zdrželo). Pro konečné schválení dohody ji ale ještě musí posvětit Evropský parlament. Hlasování je naplánováno někdy na léto.

Co se dá dělat

Ještě před postoupením ke schválení parlamentem jí bude projednávat INTA (komisi mezinárodního obchodu). V ní máme tři zástupce a na stanovisku komise poměrně dost záleží, tak se ozvěte.

Co přináší

V prvé řadě zavazuje státy, aby obsah dohody implementovaly do svých právních předpisů.

Ilegalizace bežného nákladání s digitálním obsahem

Každá strana stanoví přiměřená a účinná právní opatření proti obcházení účinných technologických prostředků, která užívají autoři, výkonní umělci nebo výrobci zvukových záznamů v souvislosti s výkonem svých práv a která omezují nakládání s jejich díly, výkony nebo zvukovými záznamy, k němuž příslušní autoři, výkonní umělci nebo výrobci zvukových záznamů nedali svolení nebo které není dovoleno zákonem. článek 27.5

Zásádně se mění možnosti nákládání s chráněným digitálním obsahem. Jako technologický prostředek se může brát DRM, regionová ochrana DVD či jiné softwarové ochrany. Dotýká se to doposud obecně povoleného vytváření kopií pro osobní potřebu. Záloha či kopírování chráněného obsahu na jiná média se může stát trestným činem.

Klacek do ruky vlastníkům digitálních práv

Každá strana se snaží podpořit úsilí zaměřené na spolupráci v podnikatelských kruzích v zájmu účinného řešení porušování práv k ochranné známce ...

Strana může v souladu se svými právními předpisy a nařízeními zajistit, aby její příslušné orgány měly pravomoc nařídit poskytovateli internetových služeb, aby majiteli práv neprodleně poskytl informace umožňující identifikaci účastníka

Články 27.3 a 27.4 posilují práva vlastníků digitálního obsahu a umožňují jim využívat poskytovatele internetu jako nástroj pro sledování uživatelů. V extrémním případě by toto mohlo znamenat, že požadavky na informace o uživatelích by mohly obcházet potřebu soudního příkazu.

Legitimizace absurdní náhrady škody

Předpoklady uvedené v odst. 3 písm. b) mohou zahrnovat předpoklad, že náhrada škody představuje: i) množství zboží porušujícího dotyčné právo k duševnímu vlastnictví majitele tohoto práva a skutečně převedené na třetí osoby, vynásobené výší zisku na jednotku zboží, které by bylo prodáno majitelem práva, pokud by nedošlo k protiprávnímu jednání; nebo ii) přiměřenou autorskou odměnu; nebo iii) úhrnnou jednorázovou částku na základě prvků, jako jsou alespoň autorské odměny nebo poplatky, které by byly vymahatelné, kdyby porušitel požádal o povolení uplatňovat dotyčné právo k duševnímu vlastnictví.

Formulace článku 9 o Náhradách škody posilují mýtus o ušlém zisku, kde se při porušení práv vlastníci obsahu domáhají náhrady ve formě "jedno stažení se rovná jeden ušlý prodej".

Hraniční kontroly

Celní úřady získají pravomoce provádět hraniční kontroly, včetně prozkoumání obsahu digitálních medií. V případě objevení nelegálního obsahu mají pravo dotčenou věc zabavit či zničit.

Pravomoci výboru ACTA a oslabování demokratických postupů

Dohoda dá vzniknout samosprávnému výboru, který bude mít právo upravovat či doplňovat existující dohodu. De facto tim vzniká instituce, která má legislativní pravomoce. Zástupci průmyslu mají možnost vstoupit s připomínkami do procesu schválování změn, dá se očekávat, že výbor bude pod silným lobbistickým tlakem v budoucnosti.

Každá strana může výboru navrhnout změnu této dohody. Výbor rozhodne, zda předloží změnu stranám k ratifikaci, přijetí nebo schválení.

Odkazy

• Fakta o ACTA na Google+
• Znění dohody ACTA

Ve starém deníku jsem teď objevil pár odstavců z dvou let zpátky z Grónska, které jsem psal po večerech. S odstupem času mi přijdou ty chvíle ještě mnohem silnější.