Už rok jsem na blog nic nenapsal, tentokrát ale mám dobrou výmluvu. Před pár týdny oslavil Eda první narozeniny a během posledního roku mi na blogování nezbylo moc času. Před rokem, krátce než se Eda narodil, jsme se doma smáli článku z Respektu o zvláštním místě jménem Prenzlauer Berg, kam jsme se tehdy zrovna přestěhovali. Smích mě docela rychle s novýma povinnostma přešel, zato jsem ale objevil jak skvělě se Německo staví k tomu mít děti.

Posledních pár měsíců pracuju na automatizovaném dispečinku našich kurýrů ve foodpandě. Je to první projekt, na kterém jsem se rozhodl opustit náš typický setup s autoškálovanou flotilou EC2 instancí, které jsou spravovány puppetem, a vydal jsem se cestou AWS služeb, které sice dávají méně možností přizpůsobení k obrazu svému, zato přinášejí spolehlivost a jednoduchost.

EC2, Elastic Beanstalk, ECS a Lambda jsou čtyři produkty, které má Amazon v sekci Compute. Zleva doprava je v nich jistý trend, kterým se Amazon ubírá, postupně se čim dál tím méně zabýváte tím, na jakém serveru aplikace běží.

Když jsem před dvěma měsíci přijel na Berlin Hbf, první dny ve městě a zařízení nového živobytí jsem si v mnoha ohledech představoval trochu jinak, než jaká byla skutečnost. Žádné velké překážky to nejsou, první měsíc ale člověka naučí o tom, že Němci mají priority postavené úplně jinak než my.

Můj prapůvodní plán byl přijet o týden dříve, podívat se po bydlení, zajistit zdravotní pojištění, otevřít účet v bance a zaregistrovat se na úřadě. Po týdnu jsem neměl ani jedno. Postupem času si ale všechno sedlo a není nutné propadat panice, pokud něco z následujícího bude chvíli trvat.

V červnu jsme si s K. udělali krátký výlet na víkend do Berlína. Ve čtvrtek našla ubytování v Neuköllnu, v pátek po práci jsme vyrazili na cestu. U Mělníka jsme rychle zjistili, že nemáme absolutně žádný plán nebo představu, co se tam dá dělat. Nakonec to dopadlo tak, že památky jsme navštívili asi dvě, za zbytek víkendu jsme ale vymetli Weser Straße v Kreuzbergu přes burgery, víno i paleo restauraci, v Café Rix jsme objevili místo, kde se podává snídaně do pěti a v neděli jsme oči mohli nechat na krámech na blešáků na Maybach Ufer. Zpátky jsme se vraceli hrozně spokojení a já si řekl, že jednou odpovím nabrnkávačům na Linkedinu, kteří zrovna přišli s neodolatelnou nabídkou v srdci říše…